Tiché šero prořízne burácející motor a do sálu se zpoza závěsu vřítí závodní ŠKODA 130 LR. Její řidič to ostře píchne mezi dvě na podiu se pyšnící „elera“ ze stejné rodiny. Tak začíná přednáška o této legendě motorsportu.
Jen vteřiny trvá, než se přítomní dozvědí, který odvážlivec usedl za volant. Jeho jméno je napsané i na voze, s nímž závodník zdolával soutěžní tratě, ale v té rychlosti není šance ho rozluštit.
Dveře se otevírají, z auta s pozdravem ruky v mžiku na podium vystoupí norská legenda motorsportu Johny Haugland. V tu chvíli už sklízí ovace…za čerstvý kousek, za všechny úspěchy v kariéře, a hlavně za to, že zase zavítal do Mladé Boleslavi.
Podrobný pohled na soutěžní vozy ŠKODA 130 LR přinesl přednáškový cyklus Neobyčejné příběhy z historie automobilky. Na jejich slavnou éru v polovině 80. let minulého století zavzpomínal 23. května 2017 ve ŠKODA Muzeu Jiří Kotek – tehdejší vedoucí oddělení motorsportu, spolu s vývojáři a jezdci zvučných jmen z rychlých posádek.
Až po přednášce nám v zákulisí dojde, jakým odpichem Johny Haugland vystřelil. Prostoru čerstvě dominují černé stopy protočených pneumatik. Opravdu se toho nebál…
Během večera spolu s Jiřím Kotkem na zlaté časy závodění zavzpomínal i zmíněný Johny Haugland nebo také Pavel Sibera, Svatopluk Kvaizar či Petr Samohýl. Na sportovní kolbiště diváky převezly dobové filmy z Rally Škoda 1985 a z RAC Rally 1985, dnes už archivní skvosty.
JOHN HAUGLAND
„Auto se velmi dobře ovládalo, řízení bylo příjemné a jednoduché. Velkým krokem kupředu byla optimalizace podvozku ve spolupráci se SACHS Motorsport. Jízdní vlastnosti „elera“ se hodně posunuly. Vůz vynikal hlavně v jízdě na nezpevněném povrchu.“

PAVEL SIBERA
„Strašně to letí. Ve stotřicítce LR jsem seděl naposledy v roce 1988. Nechci ani počítat, kolik je to let. Bylo to výjimečně spolehlivé auto. Odjeli jsme s ním 19 rallye bez výpadku. „Elera“ měla výkon maximálně 135 koní, což z dnešního pohledu není moc. Výhodou však byla hmotnost vozu, vážil pouze 720 kg. Kdo se svezl, mohl být překvapený, jak to celé fungovalo.“

JIŘÍ KOTEK
„Hliníkový motor, projektovaný pro FAVORITA, v té době nikdo neznal. A nebyla k němu velká důvěra. Tehdejší mechanici a technici motorsportu jezdili do Týnce nad Sázavou, kde se lily první hlavy, a pomohli narodit první sérii motorů. Sport hodně pomohl pro vývoj sériového auta.“

ŠKODA 130 LR
„Stotřicítka“ vyjela na tratě soutěží v roce 1985 s ambicí navázat na úspěchy své předchůdkyně 130 RS. Ačkoli Mezinárodní automobilová federace (FIA) přislíbila stabilitu pro starty těchto nových stotřicítek, kvůli fatálním nehodám v soutěžích skupina B předčasně skončila. Prostor ukázat své kvality tak ŠKODA 130 LR dostala jen po dobu tří let.
Éra nových „stotřicítek“ odstartovala v zimě 1985 na domácí soutěži, na jubilejní, v pořadí desáté Valašské zimě. Na stupně vítězů si tady stouply tři posádky: Svatopluk Kvaizar – Jiří Janeček, Johny Haugland – Jan Olov Bohlin, Ladislav Křeček – Bořivoj Motl.
První velký mezinárodní úspěch nového automobilu ŠKODA 130 LR přinesla účast na 32. ročníku Rallye Akropolis, jedné z nejtěžších soutěží světa. Posádka Ladislav Křeček – Bořivoj Motl zvítězila ve své třídě a byli 13. absolutně.
ŠKODA 130 LR má celohliníkový motor s osmikanálovou hlavou dosahující výkonu 130 koní. Z hliníku jsou i další díly, okna jsou plastiková. Převodovka je pětistupňová. Proti předchozímu typu 130 RS je lehčí o 90 kg. Má také podstatně lepší jízdní vlastnosti a účinnější brzdy.
Posádky:
- JOHN HAUGLAND – JAN OLOF BOHLIN, PETTER VEGEL,
- MONIKA ECKARDT… A DALŠÍ
- SVATOPLUK KVAIZAR – JIŘÍ JANEČEK
- LADISLAV KŘEČEK – BOŘIVOJ MOTL
- PAVEL SIBERA – PETR GROSS
- JIŘÍ URBAN – JIŘÍ KLÍMA
- GERHARD KALNAY – GÜNTER TAZREITER
- PETR SAMOHÝL A WILLI OBERMANN (OKRUHY)
Příležitostné starty:
- JIŘÍ SEDLÁŘ
- PIERE LARTIGUE
- PHIL YOUNG
- SHEKTAR MEHTA
- DICK WAAYENBERG

Zdroj: Škoda Storyboard