Tým Canyon//SRAM, který se účastní cyklistické ženské světové tour, používá jako jeden z týmových vozů model Škoda Superb Combi iV. Jeho služby si nemůže vynachválit. Podívejte se, co všechno musí auto zvládnout.
Jedinečný vzhled vozu dodává nejen originální polep, ale především jeho výbava. Tu z vnějšku představuje především sada bicyklů, kterých je na střeše auta ve speciálních nosičích až osm. K nim se na střechu vejde i sada náhradních kol.
Ta pravá „divočina“ se ale odehrává až uvnitř. Pro sportovní ředitele týmu je tohle auto v podstatě pojízdnou trenérskou lavicí. Posádka v autě cyklistky doprovází po celý závod. Za volantem sedí sportovní ředitel č. 2 (SD2), na sedadle spolujezdce sportovní ředitel 1 (SD1). Především ten sleduje veškeré informace z dění závodu, má k dispozici mobilní telefon s aktuální předpovědí počasí, tablet s aplikací VeloViewer, která servíruje informace o trati, a díky satelitní anténě na střeše může také na displeji infotainmentu sledovat přímý televizní přenos závodu. Sportovní ředitelé mají k dispozici dvě vysílačky, jednou přijímají informace od ředitelství závodu, druhou pak předávají informace závodnicím.
Vzadu sedí mechanik. „Některé konkurenční týmy mají auta, kde se mechanik vyloženě krčí, ale v našem autě je místa dostatek a mechanik má pohodlí,“ chválí Superb Ronny Lauke, ředitel týmu Canyon//SRAM. Mechanik má vedle sebe několik sad náhradních kol i sadu nářadí a další výbavu. Rukou může snadno sáhnout do zavazadlového prostoru, kde je například chladicí box, do něhož se vejde až 55 bidonů, další náhradní díly a nářadí, plus batohy s takzvanou „mokrou výbavou“, které může mechanik cyklistkám předat, když se rozprší.
„Během průměrného závodního dne strávíme v autě sedm až osm hodin, proto je důležité, aby bylo prostorné a komfortní,“ popisuje Lauke nároky na vůz. Škoda Superb iV je splňuje skvěle, i když je auto opravdu plné výbavy, nevypadá to, že by praskalo ve švech a vše je posádce snadno přístupné. „Superb jsme si vybrali kvůli jeho praktičnosti a spolehlivosti,“ říká Lauke. Tým loni s vozem od února do září najezdil přes 40 000 kilometrů bez jakéhokoli zaškobrtnutí. Sám ředitel na autě oceňuje detaily jako LED Matrix světlomety, sportovní sedadla nebo deštník ukrytý ve dveřích.
Důležitá dynamika
Pro auto, které se pohybuje v blízkosti cyklistického pelotonu, je podle Laukeho důležitá i jízdní dynamika a to, jak se vůz řídí. Hodí se podle něj třeba adaptivní podvozek: na dlažebních kostkách závodu Paříž–Roubaix si díky němu může posádka dopřát trochu komfortu, na klikatých hladkých alpských silničkách má pak řidič za volantem dostatek jistoty. Docela překvapivým pomocníkem je minimálně i jeden z asistenčních systémů. „Při jízdě v závodním konvoji nám už nejednou pomohl Front Assist, v některých neobvyklých situacích dovede zázraky,“ vysvětluje Lauke.
Důležitý je také pohon. „Je plynulý a silný. Když je to potřeba, můžeme jet na elektřinu, jindy se zase více hodí spalovací motor, můžeme si vybrat,“ pochvaluje si Lauke plug-in hybridní ústrojí vozu a dodává, že právě tenhle druh pohonu mu přijde i vzhledem k infrastruktuře pro svět profesionální cyklistiky ideální.
Budoucnost je čistě v elektřině
Do budoucna se ale tým samozřejmě dívá na možnosti využití elektrických vozů, které už si vyzkoušely třeba některé ze závodnic. „To, že trávím hodně času na horách, mě rozhodně přimělo přemýšlet o mé uhlíkové stopě a o tom, jak můžu vést zelenější život. Elektrické auto vypadá jako skvělý první krok tímto směrem, a když jsem to zkoumala, došlo mi, že Škoda Enyaq iV je tím pravým řešením,“ říká členka týmu Kasia Niewiadoma. Sama si elektrické SUV vyzkoušela a nemůže si ho vynachválit pro jeho prostornost, pohodlí i pohodové dobíjení. Jeho silný a plynulý pohon by se pak jistě neztratil ani v závodních etapách.